MK SEVERKA MODELPARK SUCHÉ 71 - XX

Přihlašovací formulář

Návštěvnost

0912442
dnes
Včera
Tento týden
Tento měsíc
Celkem
232
920
232
10608
912442

Kdo je připojen

Právě přítomno: 21 hostů a žádný člen

                                     

 

                                   

                                      Pálení čarodějnic.

 

Pokud se budete zajímat o to proč se vlastně čarodějnice pálí, nevěřili by jste, co zajímavého se dovíte, Zkuste to na internetu!

Já už vím, že úplný počátek u nás je z roku 1422, kdy mladý jinoch postavil v noci z 30.dubna na 1.máje své dívce březovou májku a do roka byli oddáni.

Naproti tomu vznikaly všelijaké pověry ohledně čarodějnických bab, které nejen léčily, ale i prorokovaly různé děje a za to byly upalovány.

 

Hlavním účelem tohoto lidového svátku byla ochrana úrody a celého hospodářství před neúspěchem.

 

Jaké bylo pálení čarodějnic před 60 - 70 roky?

Já jsem bydlel v obci Užín, kde se tyto tradice dodržovaly, protože zde fungoval Baráčnický spolek, který organizoval všechny oslavy a zvyky po celém roce.

Několik dnů před 1. májem se parta chlapů sebrala a za pomoci lesníka vybrali v lese strom - smrk, výšky 20 – 22 metrů, který porazili odvětvili, sloupali kůru a dopravili do vesnice, vždy k některému hospodáři na dvůr. Ani doprava nebyla jednoduchá, většinou strom nesli na ramenou!

Zároveň ty mladší, nařezali soušky (malé uschlé stromy) na hranici pro čarodějnici a vše přitáhli na vyvýšené místo, kde se budou čarodějnice pálit. 30. dubna se mladí lidé věnovali postavení co největší hranice tak, aby byla vidět i z okolních ohňů v dalších vesnicích a chlapi navečer stavěli na návsi máj. Ani to nebyla snadná věc. Stavěla se pomocí několika žebříků pod velením starousedlíka.

Samozřejmě, že u toho byla celá vesnice. Než se máj pořádně zakotvila do země, tak už harmonikáři hráli známé lidové písně, zpívalo se a pak šla celá vesnice k připravené hranici s čarodějnicí. To už se stmívalo a tak se zapalovala hranice téměř za tmy.

Hranice vydržela hořet několik hodin a tak jsme na začátku vyhazovali do vzduchu košťata (košťata z lískového, nebo březového proutí, ale už opotřebená) později skákali přes oheň apod. Samozřejmě, že se u toho i něco popíjelo a tak bylo veselo.

Přes noc se u domů, kde měli svobodné dívky, objevily májky z břízek, které jim tam postavili jejich ctitelé a někdy rodiče.

Naše máj stála uprostřed návsi a viděli ji tedy všichni ze svých domů. Musela se hlídat, aby nám ji nikdo neukradl, protože se za 3 týdny musela vydražit na tancovačce naší hospody. Měli jsme pěknou partu kluků a holek ve věku 14 – 16 let a tak jsme máj denně hlídali tak, že jsme okupovali místní mlékárnu, kde jsme si dali balíky slámy a tam seděli, či leželi do rána, kdy jsme pospíchali do práce.

Máj nám ukradli jen jednou – srabi. Přijeli pro ni dopoledne v 10 hodin vojáci z posádky ve Všebořicích, kdy doma byli jen starý lidi. Máj si postavili před bránu a vojáci tam měli strážné. I přesto jim ji chlapi vzali nazpět. Jeli nákladním autem (jediné v Užíně), zacouvali k máji, hodili okolo řetěz a máj stáhli na auto. Ten rok jsme měli máje dokonce tři, které se dražily.

Takové bylo pálení čarodějnic dříve a rád na to vzpomínám.

 

Karel Jeřábek 2018