No, to byla doba od posledního příspěvku, ale mohu vás ubezpečit, že v tom nebyla žádná situace s covidem 19, ani začátek války na Ukrajině, ani olympiáda, ale prostě neměl jsem tolik času a ani námětů o čem psát. Veškerý volný čas jsem totiž modelařil. Dodělával jsem model rakety a znáte to. Ještě tohle a tohle, sejde se moře detailů, které se musí dodělat a čas kvapí. Mám hotovo, uklidil jsem dílnu (to dělám vždy, když dokončím model!) a přemýšlel čím začít.
Poslední dny jsem slyšel denně Kyjev, války v Kyjevě a tak jsem si na něj taky zavzpomínal. Byl jsem tam v roce 1988. Vytáhl jsem fotky, které jsem nedávno udělal z diapozitivů a tak vám to posílám s textem z knihy "Rakeťáci", kterou mám napsanou, ale nemám nakladatele, který by ji vydal.
Návrat za týden?
Každá soutěž v zahraničí není z finančního hlediska nic laciného. Ústřední rada modelářství vždy zvažovala, které výjezdy obsadit v jednotlivých odbornostech, aby se dostalo na ty kategorie, které jsou nejrozšířenější. Nejdříve se obsazovaly Srovnávací soutěže socialistických zemí, to bylo nařízeno ÚV Svazarmem, potom Mistrovství světa a Mistrovství Evropy, některých odborností. Světové poháry v sedmdesátých letech ještě neexistovaly! Na více akcí nebyly finanční prostředky, a i prezident Husák to zdůvodnil jednoduše: „ Když na to nemáme, tak tam nepojedeme“. A tak jsme byli rádi, když jsme alespoň na některé hlavní akce jezdili, byť omezeně.
Odlety letadlem do místa konání byly tak načasované, že jsme se tam dostali jen těsně před soutěží a odlet byl hned s ukončením akce. Někdy nebyl čas ani na to, prohlédnout si trochu město, nebo oblast, kde se soutěž konala.
Takovým typickým příkladem by byla Srovnávací soutěž soc. zemí v Kyjevě na Ukrajině. Musím podotknout, že to bylo v roce 1988 asi 2 roky po výbuchu atomové elektrárny. Na Ukrajinu nechtěli tenkrát jet ani cyklisté z některých států na Závod Míru , který zde měl startovat a končit v Praze. O našem výjezdu se také diskutovalo, ale nakonec se vše přichystalo k odjezdu. Jediný problém byl s letenkami nazpět, které nemohli na našem sekretariátu zajistit, protože na Ukrajině byl trochu chaos. Odletěli jsme s instrukcemi, že pořadatelé nám dohodnou letenky až tam budeme v Kijevě.
Jel jsem jako vedoucí výpravy, Tomáš Sládek jako trenér a František Brehový jel bodovat za finance pořadatele. Soutěžící byli P. Horáček, T. Repa, J. Táborský, V. Hadač, J. Pukl, Z. Kolář, R. Zych
Z letiště jsme jeli autobusem přes celý Kyjev, takže jsme jej viděli alespoň takto, včetně jejich obrovské sochy vyrobené z titanu. (viz. úvodní obrázek). Ubytovali nás v kasárnách, kde byly všechny výpravy a byla tak možnost se alespoň tam setkat s ostatními soutěžícími. Druhý den jsme odevzdali makety na bodování a odjeli soutěžit. Mezitím jsem organizátorům připomínal náš požadavek s letenkami a i druhý den se nic nevědělo. Večer před posledními soutěžemi maket, jsme se dozvěděli jak výborně máme obodované makety, ale také zároveň sdělení, že nelze zajistit odlet do Prahy jinak, než v neděli po poledni, nebo až za týden. Co se dalo dělat. Po snídani jsme autobusem odjeli na letiště, aniž bychom soutěžili s maketami a zúčastnili se závěrečného ceremoniálu. I tak jsme byli rádi, že jsme na akci byli.
Bylo dobré, že soutěže vyhodnocovali ihned po skončení a tak mám alespoň kluky na stupních vítězů ze dvou kategorií.
13.3. 2022 Karel Jeřábek
MATKA VLASTI. Samotný meč má 16 metrů.
Nevím, proč se u nás píše Kyjev s tvrdým "y", když je název oficielní v rusku s měkkým " i", jak můžete vidět na posledním obrázku z titulní stránky mapy Kyjeva
Nejnovější příspěvky
aktuality - informace
Předpověď počasí
Naši sponzoři
