Nebylo by to nic překvapivého, kdyby to nebyl model rogala Karla Pecky. Už ho má dost dlouho, aby s ním mohl mít dost letů. Letos to bylo po druhé, co vzlétl a to je na letišti od rána do večera.
Odpoledne v sobotu jsme navečer po létání seděli u bílého stolu a probírali vše možné, až přišla řeč na to, že by si mohl také zalétat Karel. Trvalo dlouho, než se nechal Pavlem přesvědčit, aby si přinesl model a připravil jej k letu. Nebylo to nic složitého, jen si dal baterku do vysílače a do pilota v modelu rogala. Samozřejmě, že při tom bylo hecování, ale podpůrné, aby si to nerozmyslel. Za chvíli už v doprovodu Pavla a mě s foťákem jsme šli na plac.
Z ruky start nechtěl, že bude startovat z asfaltu. Model se rozjel, ale prudce zatočil. Karel byl překvapen, co to dělá, ale závada byla hned nalezena. Měl zatuhlé kolečko u podvozku, po rozhýbání šel na start znovu. Po 3 metrech už se rogalo vzneslo a hurá nahoru. Bez problémů létal a už při přeletech oznamoval, že ten motor je slabý, že to létá pomalu a bude muset vyměnit motor. To jsme mu hned při letu zamítli, protože létá krásně realisticky. Na rychlost si musí vzít jiný z jeho velké sbírky modelů.
Přistání bylo sice kousek od nohy !? ale výborné. Dostal pochvalu od Pavla hned na místě a od ostatních potlesk. Teď už se snad nebude bát létat
19.7.2020 Karel Jeřábek
Zářivý úsměv hovoří za vše